Jak zabít výborný nápad.

Mít báječný nápad, to nestačí, aby člověk prorazil. Musí ho ještě realizovat. A v tom je právě ona potíž, že mnohdy úspěšně zabijeme výbornou myšlenku. Někdy vědomě, ale často jenom proto, že nezvládneme tu výkonnou část celé implementace. Vesměs si za to můžeme sami, že výborný nápad nedostane šanci se úspěšně prosadit. A že ho k úspěchu musí dotáhnout někdo jiný.

Nejčastěji se nám stane, že se nedostaneme z fáze snění. Je pro nás moc příjemné jen si představovat, jak ostatní obdivují, co nás napadlo, co se nám povedlo. Nechce se nám ven ulity vlastní fantazie. Je příjemnější si představovat, jaký je to úspěch. Představa reálné práce nám už tolik příjemná není. Snění, to je velký zdroj inspirace. Na druhou stranu, je to i největší zabiják výborných nápadů.

Často si jenom dost nevěříme. Nemáme pocit, že jsme dost dobří na to, abychom se prosadili. A přitom, kdo jiný by měl náš vyborný nápad prosadit, když my sami sobě nevěříme, že to dokážeme. Musíme se naučit si stát za svým názorem a prodat ho ostatním, pokud potřebujeme jejich pomoc. Musíme si najít cestu z naší ulity vlastní fantazie. Ovšem, musíme to udělat ve správný čas.

Naopak, často zabijeme dobrou myšlenku tím, že se okamžitě pustíme do realizace bez nějakého plánu. Jestli je snění nebezpečné, tohle je smrtelné. Nikdo totiž nemá s výborným nápadem i současné plán implementace. Nemá jasno detailech. A už vůbec není jasné, kde by měly práce začít. Jak se říká, Řím se nepostavil za den. A s výborným nápadem je to stejné, potřebuje svůj čas. Potřebuje svůj plán.

Svěřit se rychle s nápadem ostatním ho také může úspěšně zabít. Nemáme ještě promyšlené všechny detaily, ale ostatní se obvykle neptají na ten báječný koncept. Oni hledají toho ďábla, který se skrývá v detailu. A nesnaží se ho najít a vyhnat, často z něj nechají vyrůst sedmihlavou saň. Obvykle se vyplatí investovat dostatek času do hledání správné podpůrné skupiny. Budovat si podporu pro výborný nápad postupně, abychom měli dostatek sil na prorážení stěn neporozumění a odporu.

Další zabiják je nejasný plán. Kolik výborných myšlenek a skvělých projektů zabily nejasné hranice a nevyjasněný cíl. Vize a myšlenka jsou skvělé, nicméně při implementaci se musí postupovat podle detailů. A pokud nemáme jasný plán, budeme se neustále vracet na samý začátek a předělávat zadání. Při první předělávce to všichni přežijí, při páté už nebude výborné myšlence věřit nikdo.

Implementace skvělého nápadu je o kompromisech. A kompromis je o umění vyjednávání a rozhodnutí. Nikdy nebudeme mít dostatek peněz, času a zdrojů k tomu, aby naše myšlenka byla naprosto perfektní. To měl jenom Bůh, když tvořil svět. Ten měl dokonce ještě rezervu jednoho dne, který mohl věnovat odpočinku a lenošení. My takový komfort obvykle bohužel nemáme.

Musíme se umět rozhodnout, abychom postoupili v implementaci do další fáze. A musíme se spokojit s nějakým kompromisem. Nemůžeme chtít dokonalost, protože na tu nemáme dostatečné zdroje. A hodně výborných nápadů skončilo na naší neschopnosti se rozhodnout.

Strach obecně je velký zabiják skvělých ideí. Bojíme se, že co přijde skvělé nám, to se nebude líbit ostatním. Bojíme se, že zažijeme neúspěch, že zažijeme posměch celého okolí. Ovšem, kdo se nebojí, ten nesmí do lesa, že? Musíme se naučit riskovat a stát si za svým nápadem.

A nakonec, velkým nebezpečím je i to, že na svůj nápad prostě zapomeneme. A to je taky jasný zabiják výborných nápadů.

A proč je to celé v sekci „Jak mít úspěšný blog“? Ono je to totiž s nápadem stejné jako s úspěšným blogem. Celé to stojí na ústřední myšlence a musíme za ní jít.