Jak se soustředit na jednu věc

Moderní civilizace rozhodně ztratila jednu zásadní schopnost. Neumíme se dobře soustředit. Neumíme se jasně zacílit a říct si, že nepřestaneme, dokud tu věc nedokončíme. Máme tendenci neustále začínat nové a nové záležitosti bez toho, abychom nějak ukončili ty předchozí. Chodíme do práce, ale mnohdy máme pocit, že jsme v práci nic pořádně neudělali. Jen jsme odpověděli na desítky emailů. A přitom, soustředit se na jednu věc je tak snadné.

Žijeme v chaosu a necháváme se vláčet okolnostmi. Necháme si vnutit cíle od ostatních, místo, abychom se věnovali svému vlastnímu růstu a rozvoji. Ani Platón se nenarodil jako hotový filozof, potřeboval do velkého filozofa vyrůst. A určitě se tomu usilovně věnoval. Soustředil se na jednu podstatnou věc. A o té neustále přemýšlel a zdokonaloval se. Dnes by to měl Platón mnohem složitější, protože civilizace je až příliš rychlá a drobných pokušení sejít z cesty jsou za den desítky až stovky.

Umění soustředit se na jednu věc není složité metodologicky, žádá si ovšem řádnou porci vůle. Skončit s klouzáním po povrchu a zanořit se do hlubin problému, to je občas hodně bolestivá záležitost. Jaké jsou ovšem nejčastější rady, jak se soustředit se na jednu věc? Může pomoci pomodoro technika, ale jsou i další věci, které je třeba udělat (a sesbírat odvahu k tomu to udělat).

Zbav se zbytečného balastu a ukliď.

Nejčastější rada je, že nejlepší je vyhodit televizi, protože jenom láká k tomu, abychom se rozvalili, čuměli na blbosti. Není potřeba být hned tak radikální. Stačí se jenom naučit, že se na televizi nedívám, když tam není nic, co mi přinese něco nového.

Je potřeba si vypěstovat návyk, že normální je, když je televize vypnutá. Normální je, když se televize zapne v určený čas, kdy je pořad, který mne opravdu zajímá. A mám jasný limit, kolik času chci televizi věnovat. Nikdo se nedokáže pekelně soustředit dlouho, pauzy jsou potřeba.

Bohužel, často máme bednu jako kulisu. A ignorujeme to, že nám potom televize bere naše soustředění. Hlasy na pozadí nás neustále nutí poslouchat na půl plynu, jestli se tam neobjeví něco zajímavého. Bez televize půjdou věci líp.

Klasická rada je, že na pracovním stole má být uklizeno. Rušivý element může podřimovat v té vysoké hromadě papírů. A my si na něj můžeme vzpomenout v okamžiku, kdy se právě začínáme koncentrovat a myšlenky začínají správně proudit. Takže uklizeno, to je základ úspěchu.

Ukliď v počítači.

V dobách MS DOSu to bylo snadné. Buď jsem psal dokument, dělal tabulku a nebo hrál hru. Nikdy jsem nedělal všechny tři věci najednou. O notifikacích jsem si mohl nechat zdát. Pevná linka taky nepípala při každé sebemenší změně (většinou stejně nefungovala moc dobře). Ovšem, nerušilo to.

Multitasking v počítači je smrt pro soustředění, pokud se ho nenaučíme ovládat v náš prospěch. Staneme se jeho otroky a budeme jenom brouzdat po povrchu. Základ je, že bychom vždy měli pracovat jen s aplikací, ve které řešíme náš problém. Maximálně si k tomu otevřeme ještě jednu aplikaci, ze které čerpáme informace.

Ostatní aplikace jsou striktně vypnuté. Zrušíme všechny notifikace, abychom nebyli při práci rušení. Mobil vypneme a nebo ztlumíme. Ozveme se zpátky, až budeme hotoví a budeme mít čas na vyřizování telefonátů.

A pro Internet platí speciální pravidlo. Prohlížeč vypnout. A nebo používat pravidlo jediné záložky. Facebook je sice moc fajn, ale soustředění nepodporuje. Stejně tak sledování Youtube při práci nepomáhá. Pryč s tím, lepší je mít jednu záložku a soustředit se na to podstatné.

Připrav se, než začneš.

Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Mnohdy podceňujeme přípravu, když se na něco potřebujeme soustředit. Nakonec jenom neustále něco hledáme a vidíme, jak se nám náš cíl vzdaluje. Základ je, že nikdy nesmíme podcenit přípravu.

Musíme si shromáždit všechny věci, které budeme potřebovat ještě předtím, než se pustíme do díla. Pokud budeme potřebovat knihy, tak si je musíme srovnat na hromádku. Emaily je dobré shromáždit do jednoho adresáře, aby nás ostatní nerušily. Připravit si odkazy, ze kterých budeme čerpat.

Nesmíme se nechat odradit prvním drobným neúspěchem. Neměli bychom se nechat zastavit první chybějící informací. Určitě půjde doplnit později.

Odměňuj se za splnění etapy. Protáhni se.

Řím se nepostavil za den. Ani my nemůžeme čekat zázraky. Umění soustředit se na jednu věc budeme získávat postupně. A taky si nemůžeme myslet, že vydržíme v soustředěném stavu hodiny. To nedokáže bez tréninku skoro nikdo.

Musíme si dělat pravidelné přestávky. Zvednout se od stolu a jít se pořádně projít. Protáhnout se, zacvičit si. Jenom si musíme stanovit pevný režim, za jak dlouho se opět vrátíme k naší práci. Bez toho to nejde.