Jak si najít to správné téma pro blog.

Není jenom důležité si najít to správné téma blogu, je potřeba se jej i potom důsledně držet. Jen tak dosáhneme toho, že náš blog bude dostatečně důvěryhodným zdrojem informací,který budou mít čtenáři i Google rádi. O to jde, abychom měli v komunitě dostatečně respektovaný a silný hlas. Obecně, proč lidé čtou a hledají články na blogu? Hledají odpovědi na své problémy. Chtějí získat informace. Občas touží po pobavení (to ovšem není tak časté, jak si obecně myslíme). Dobře vymezené téma blogu je velká konkurenční výhoda, která navíc narůstá s časem (a vůbec, jak si založit úspěšný blog).

Blogy často ke svému hlavnímu téma dospějí metodou pokus-omyl. A mnohdy jim trvá celá léta, než si najdou téma, které se stane jejich dojnou krávou (která navíc poté funguje celá léta). Obvykle to začíná jedním článkem, který je v onen moment off-topic. Jenže se on se začíná líbit a Google ho silně preferuje ve výsledcích před ostatními.

V okamžiku, kdy je rozdíl v návštěvnosti viditelný, tak autor začne přemýšlet a pomalu mění zaměření celého blogu. Začíná ustupovat osobní příběh a přichází onen niché pohled na celou oblast. A z něj postupně vyroste nové téma a hlavní zdroj návštěvnosti. Původní témata se eliminují a méně nových zabere jejich pozice.

Proč je dobré jasné vymezení hlavního téma blogu?

Řekněme si to jasně, osobní blog o tom, jak žijete, dnes už skoro nikoho nezajímá. Tyhle blogy se přesunuly tam, kam patří, na Facebook a Twitter. Ty osobní blogy, které úspěšně žijí dál, se na svět dívají ze svého niché. Neblogují o životě, blogují o vývoji ve svém niché. O jeho aplikaci na životní situace. To je jeden důvod, proč je dobré si od samého počátku jasně vymezit svůj prostor.

Metoda pokus-omyl také může vést k cíli, ale je nejdražší a rozhodně nezaručuje výsledky. Je to spíše o štěstí, že se podaří natrefit na zlatou žílu na velkém lánu s pšenicí. Taky se to může stát a teoreticky to není vůbec vyloučené, ale bude to hrozná makačka.

Klasický marketing říká, že nejlépe prodává ten, kdo je jiný. Ten, kdo si umí vybudovat svou vlastní pozici, názor a nemusí se neustále srovnávat s ostatními. Takový si umí udržet své klienty. Stačí vyměnit produkt za blog a klienty za návštěvníky. Proto je dobré se vymezit a odlišit.

Vymezení a odlišení je prvním krokem k úspěchu. Často se totiž nestane, že si vybereme téma, které ještě není obsazené. Nemít žádnou konkurenci na Internetu, to se nestává příliš často. Například blogů o jídle nebo módě je přehršel.

Jít do úplně stejného téma znamená, že se hodně nadřete, než se podaří vybojovat nějakou slušnou pozici. V tom případě se určitě vyplatí se ponořit o jednu úroveň níže a vybrat si jako první nosné téma takové, které je specifické. Například stačí začít psát o rychlých jídlech pro malé děti. O jídlech, která jsou zdravá, dětem chutnají a dají se i rychle připravit. Stejně tak v módě se můžeme soustředit jenom na sukně. Je totiž jednodušší ovládnout úzce vymezené niché, než se snažit zasáhnout všechny.

Vymezení má samozřejmě dopad na celkovou potencionální návštěvnost. Nemusí být ovšem nutně negativní. Často máme totiž větší šanci na výborné skóre ve svém úzkém niché. A je lepší posbírat 60 procent celkové návštěvnosti ve své nice, než paběrkovat ve větším rybníku. Tam už jsou totiž větší ryby, které mají svůj brand a svou důvěryhodnost. A my na důvěryhodnosti musíme ještě pracovat.

Není to o tobě, je to o tvých návštěvnících

Hledání toho pravého téma není jenom o tobě. Je to hlavně o návštěvnících. Co si budeme povídat, vysoká návštěvnost je základ, na kterém se dá stavět. Veškeré prodeje, sbírání emailových kontaktů a nebo dohazování ostatním webům potřebuje onu kritickou masu. Blog potřebuje návštěvnost, aby plnil své poslání a cíle.

A hledání toho správného téma je zejména o tom, co zajímá případné návštěvníky. A také o tom, jak vysoká konkurence panuje v blízkém okolí. Je snadné si založit další blog o módě, ale nebude těžké překonat všechnu tu konkurenci?

Navíc, musíte si najít téma, které není jenom zajímavé, ale musí zajímat i tebe. V tvém zájmu se totiž rodí ona přidaná hodnota. To je důvod, aby se lidi vraceli, protože najdou něco navíc. Něco, co je nakonec obohatí. A začnou doporučovat na všechny strany. Zpětné odkazy začnou pomalu, ale jistě, přibývat.

Jak najít dobré téma v pěti krocích

Teoreticky to vypadá jednoduše. Jak se říká, šedá je teorie, zelený je strom života. Najít si to své nosné téma, na kterém se dá postavit blog na několik let, není zase až tak jednoduché. Většina témat je už obsazená a člověku nakonec nezbyde, než se pustit do otevřeného boje o návštěvnost. O tu jde totiž až v první řadě.

Pryč od té nudné teorie, že? Pusťme se do toho, jak si najít své hlavní téma prakticky. Budeme docela určitě potřebovat tužku, papír, hodit se bude i Microsoft Excel. A něco, kde si budeme moci i udělat základní ověření návštěvnosti, bude stačit i Google Adwords. Je to zadarmo a pro základní orientaci to je více než dostatečné. Jen Google Adwords prošlo nedávno úpravou a už není tak lehké se dostat k vyhledávání klíčových slov (ale pořád to jde, i když už se ukazují jenom trendy a dosti široká pásma vyhledávání na Google).

Projdeme si pět základních kroků k tomu, abychom si našli naše hlavní téma blogu:

  1. Vypíšeme si všechny možnosti, které nás napadnou;
  2. Označíme si ty, které považujeme za nejlepší;
  3. Jakou by měly mít přidanou hodnotu pro návštěvníky;
  4. Jak témata nejlépe pokryjeme a odlišíme se od konkurence;
  5. Rozhodneme se.

Každé dobré téma musí začínat uvnitř naší hlavy. Musíme si sami prokázat, že k němu máme co říct. A nejen jednou, musíme si potvrdit, že dokážeme postupně stavět příběh. Kdo si neví přesně rady, měl by se podívat na film Julie a Julia. Tam se dozví, co je to opravdová vášeň, zapálení, a navíc ten film může i lehce inspirovat při hledání téma.

Často si myslíme, že musíme být expert, abychom mohli začít o tématu blogovat. Je to omyl. Mnohdy čtenáři ocení, když mohou číst o tom, jak se někdo další učí. Jak začínal, jaké chyby udělal a jaké úspěchy už slaví. Jak se říká, žádný učený z nebe nespadnul. Navíc, pro čtenáře je to atraktivní, protože jim potom bude téma relativně blízké a budou mít takový blog za svou vlastní učebnici.

Důležitá je ovšem vášeň. Bez té to určitě nepůjde. Je proto důležité si vypsat opravdu všechna témata a ohodnotit si, jak je vám které blízké. Já například nemám moc rád auta, tak určitě nezaložím blog o tom, jaké pro nás chystají automobilky novinky. Mám ovšem rád sociální média, tak mohu klidně začít o nich. I když se na začátku budou určitě experti na téma smát, protože jim to přijde až moc jednoduché.

V druhém kroku je čas na průzkum terénu. Naštěští, na Internetu není třeba chodit daleko. Stačí Google a zkoušet vyhledávat články na vybraná témata. A číst. Obecně totiž platí, že každý úspěšný blogger hodně čte. Už jen proto, aby získal inspiraci a jiné pohledy na věc. Musíme si články pročíst a je možné, že najdeme i další téma, kterému bychom se mohli věnovat. Je dobré si všímat i toho, na co se blogy soustředí – jsou to dlouhé články, jsou tam obrázky nebo dokonce autor natáčí videa? Tohle vše musíme řádně vyhodnotit, abychom věděli, kdo proti nám bude stát. Nikdo se nevzdá své první pozice dobrovolně, že?

Musíme si ohodnotit naši konkurenci, jak je dobrá. Musíme si říct, jakou máme šanci, že ji v nějakém časovém horizontu dorovnáme a nebo ještě lépe, překonáme. Taky je dobré si zkontrolovat v Google Adwords, jak často lidé dané téma hledají. Pak budeme mít představu o tom, zda se nám takové téma vyplatí.

Také musíme vyškrtat témata, která nejsou perspektivní. Zejména proto, že nemáme dostatečnou vášeň a nebavilo by nás překonávat všechny obtíže. Nakonec bychom měli skončit s třemi až pěti možnostmi, které musíme dále rozpracovat.

Třetí krok je nejtěžší. Prověří totiž naše umění rozvíjet dané téma a stavět příběh. Musíme se na náš nápad podívat očima návštěvníka webu. Musíme si jasně říci, proč by k nám měli návštěvníci chodit a ještě více – proč by se také měli na web vracet.

V tomto kroku si taky musíme vyhodnotit, zda se nám vyplatí časová investice do niché, které může být menší, než jsme sami očekávali. Občas totiž máme pocit, že zájem o tu samou věc má více lidí, než ve skutečnosti. Tím, že žijeme v bublině, tak se nám náš zájem zdá větší. Ovšem, nic nám nebrání, abychom psali blog pro 100 lidí z celé republiky. I takový tu má své místo.

Ve čtvrtém kroku musíme najít díru na trhu. Musíme kriticky zhodnotit, kolik toho o daném téma víme a kolik nám toho chybí. Musíme si určit strategii, jak budeme postupně psát, jak často můžeme psát a jak budeme prezentovat náš obsah. Musíme se odlišit od naší nejbližší konkurence.

Je to krok, kdy si postavíme základní strukturu blogu a okruhy článků, kterými budeme web postupně plnit. Také si musíme vyhodnotit, jak budeme stavět příběh. Jestli budeme postupovat od základů a nebo necháme na čtenáři, aby si našel svůj vlastní postup.

Stále ještě máme svá tři nejlepší témata. A v posledním kroku už jenom musíme vyloučit ta dvě, která se nám nezdají dostatečně nosná. Nemusíme je zavrhnout, pokud se doplňují s tím vítězným. Blog snese více než jedno téma, ale jen jedno může hrát prim.

Držme si palce, že si to pravé téma blogu vybereme správně. Ovšem, od toho je tu plán na 90 dní, kdy si ověříme, zda náš výběr funguje pro návštěvníky i pro nás.

Jak si stanovit první cíle pro nový blog.

Mít velké oči je nejlepší způsob, jak něčeho nechat dříve, než to začne opravdu fungovat. Kolikrát jsme se pustili do zásadní přestavby bytu nebo domu, aniž bychom měli alespoň základní projektový plán a rámcovou představu o nákladech. A jak nás potom překvapily ceny všeho a časová náročnost. Stejně tak máme pocit, že první článek na novém blogu bude magnet, o kterém se bude mluvit všude a každý ho bude chtít číst. A také bude toužit na něj odkázat. Tak to nefunguje. Pokud si na začátku nestanovíte realistické a časově ohraničené cíle, tak budete zklamaní, protože věci určitě nepůjdou podle vašich představ. A proto je potřeba si dát první cíle a na jejich základě si udělat jasný plán a na jeho splnění pracovat.

Sepsat si ty správné cíle pro prvních 90 dnů je základ úspěchu (více třebas tady), protože nám pomohou si udržet naše zaměření a neztratit motivaci. Co si totiž budeme nalhávat, mnoho čtenářů za první tři měsíce nepřijde. A ti co přijdou, budou ti náhodní, kteří ještě nemají tendenci se pravidelně vracet. A prokrastinace má tendenci přepadnout každého z nás, navíc i nepřipraveného.

Vysoká návštěvnost je zejména o čase a bohatém obsahu. A nějakou dobu určitě trvá, než je počet článků dostatečný, aby generoval vysokou návštěvnost. Není blog, kde by byl jenom jeden článek a ten fungoval naprosto perfektně. Chce to čas a stanovené cíle, plán a trpělivost.

Proč jsou cíle a plán tak důležité?

Jasně stanovené cíle dodají každému projektu dvě potřebné ingredience úspěchu:

  • jasnost a strukturu;
  • návyk.

Podvědomě máme tendenci věřit tomu, kde vidíme jasný cíl a jasnou strukturu. Máme to tak s městy, dopravním systémem i vztahy. Blog nebo web není výjimka. Jasně strukturovaný web má výhodu u návštěvníků, kteří tam stráví více času. Má výhodu i u Googlu, protože ten se tam lépe vyzná a začne novému blogu dříve věřit. Dobře promyšlená struktura zcela jistě patří mezi cíle na první tři měsíce.

Mimochodem, pokud budeme mít jasno v tom, co od svého blogu chceme, tak se nám bude i lépe psát. Budeme totiž moci chodit v botách našich budoucích čtenářů. Budeme lépe předpovídat a odhadovat, co je bude zajímat a jaký styl psaní pro ně bude atraktivní. Nebudeme mrhat zbytečně energií na maličkosti, které ocení jeden návštěvník ze sta. Nepíšeme pro jednotlivce, blog se píše pro masy, ať už jsou jakkoliv velké.

Návyk je to, co oddělí ty úspěšné od těch, kteří to vzdali. Ti, co mají návyk, jsou schopni dodržet své cíle. Věnují se svému blogu poctivě a pracují na tom, aby byl každý den o trochu lepší. Přemýšlí o tom, co by měli udělat jinak a lépe. A jsou schopni to přetavit v nový návyk, aby ho dělali s každým dalším článkem automaticky.

Struktura a návyk nám umožní netříštit síly. Budeme vědět, co bychom měli udělat a kdy to plánujeme udělat. A to je velká výhoda oproti ostatním, kteří píšou svůj blog náhodným způsobem. Ti nikdy nebudou vědět, co opravdu funguje a co se jenom podařilo čistou náhodou. A také promrhají spousty energie na řešení problémů, které ve skutečnosti ani neexistovaly.

Na co se zaměřit v prvních 90 dnech?

S blogem je to podobné jako s novoročním předsevzetím. Odsunout další článek o jeden den je tak snadné. Den po dni se z toho stane věčnost a blog skončí opuštěný v koutě. Cíle pro prvních 90 dnů jsou tu právě pro to, abychom našli pravidelný rytmus, kdy se budeme věnovat svému dílu.

Základ úspěchu je neukousnout si příliš velké sousto a nesnažit se chytit až příliš mnoho zajíců najednou. Stačí chytnout jednoho či dva a zbytek nechat na později. Oni se neztratí a my budeme mít alespoň jasno, na kterého se zaměříme v dalším kole.

Myslet v malém, být malý, umět se přesně zacílit a snít ve velkém jsou podmínky úspěchu. Blogy, které to nakonec vyhrály, nebyly široce zaměřené. Nepsaly něco málo o všem. Psaly hodně o málu věcech. Mnohdy byly zaměřené na jednu čtvrť města. Když toto niché ovládly, rozkročily se.

Prvních 90 dní blogu by mělo být o:

  1. ověření si hlavního téma;
  2. hledání inspirace a spřízněných blogů;
  3. budování informačních zdrojů.

První tři měsíce jsou období tak akorát, abychom si byli jistí, že jsme si vybrali dobré nosné téma pro blog. Tedy takové, o kterém dokážeme psát a rozvíjet ho. Většinou nám totiž první nápad vystačí na několik prvních příspěvků, ale pokud chceme dosáhnout úspěchu, tak musíme pokračovat. A prvních 90 dní je to nejlepší období, kdy to můžeme zjistit. A případně skončit nebo změnit zaměření dříve, než se utrápíme.

Najít si inspiraci a vytvořit si systém, jak si zapisovat nápady na později, to je další cíl pro začátek. Každý dobrý blog musí zapadnout do sítě spřátelených médií. Málokterý je nakonec tak dobrý, aby dokázal stát ve větru jako mohykán.

Hodně číst, to je další podmínka úspěchu. Kdo nečte, ten poté ani nedokáže dobře a zajímavě psát. Musíme se opět naučit, jak dobře vygradovat příběh. Jak umět vypíchnout to podstatné. I pro tohle se hodí ono tříměsíční testovací období.

A nakonec, je to dobrý čas na zavedení osobního systému ukládání článků, zajímavých odkazů, nápadů, klíčových slov a vtipů. Chvíli jde nosit vše v hlavě, ale po nějaké době už je třeba systém, kdy se nápad nechá uležet, ale zase mu nedovolí, aby zcela zmizel z radaru.

Co v prvních 90 dnech raději ignorovat?

Začátek by určitě neměl být o vzhledu. Ten se dá upravit dodatečně. Nemá cenu investovat do šablony ve WordPressu, dokud si nejsme jistí, že se nám ty náklady vrátí zpátky. Mnohdy totiž přeceňujeme grafickou stránku. Pokud to není blog o grafice, umění nebo módě, tak si určitě nějakou dobu vystačí i s tou základní šablonou. A později ji stačí změnit.

Také bychom měli ignorovat všechny okamžité nápady, že bychom si dali ještě nějaké téma. Nikomu tím neprospějeme, zejména sobě ne. Ostatní blogy nám mohou přijít atraktivní a jejich témata sexy, ale držme se toho, co jsme si sami na začátku vybrali. Alespoň těch prvních 90 dní. Pokud naše téma nebude fungovat, můžeme ho změnit. Pokud bude fungovat, už nám na blogu navždy poroste plevel.

Pak jsou tu sociální média. Častá rada je, že je třeba s nimi začít okamžitě. Jasně, registrovat se, aby nám někdo nesebral jména, to se hodí. Ovšem, jejich čas by měl přijít až s nějakým obsahem, aby bylo co propagovat. Sociální média jsou výborný zdroj návštěvnosti, když na ně má člověk čas. A ten určitě na začátku budeme potřebovat na psaní dobrého obsahu.

A co pak? Čas na dlouhodobý plán?

Pak nastane čas ohlédnutí zpět. Musíme k sobě být kritičtí a vyhodnotit si, jak nám to celé funguje. Musíme si jasně říct, zda naše nosné téma funguje. Zda my funguje s ním, protože můžeme zjistit, že jsme se natolik vyčerpali, že už nedokážeme smysluplně pokračovat.

Začátek každého projektu je kritický. Stanoví základní podmínky úspěchu a nebo selhání, a proto je důležité nepodcenit naše cíle pro prvních 90 dní. Stejně tak důležité je se ve správný okamžik kriticky podívat do zrcadla a říct si, zda to má cenu.

A pokud to cenu má, tak je čas na další plán a cíle. A opět je dobré si je stanovit na 90 dní. A už mohou být ambicióznější. O tom ovšem zase někdy příště.