Jak jsem přešel z Maca na Windows.

Často plavu proti proudu. Dnes se většinou přechází přesně obráceně – z Windows na Maca. Já jsem si vybral opačnou cestu, protože … Začalo to tím, že mě zklamaly Apple Watch. Čekal jsem od nich trochu víc. Moc se u mne na ruce neohřály. Chyběl jim onen WOW efekt, abych to vydržel. Navíc, už mne trochu nudil iPhone. Jasně, pořád je to asi nejlepší telefon, ale už dobré tři roky přešlapuje na místě. Jasně, nevybuchuje, ale taky už to není přístroj, na který konkurence nemá. Nejvíc mne ovšem štvalo, jak Apple kašle na lidi, co jeho počítače používají na práci. Jen jsem netušil, že přechod z Maca na Windows nebude tak hladký.

Když chceš dnes retina display, tak si musíš koupit jedině iMac. Standardní monitor to nedává a na nový model se čeká dobře dva roky. Když chceš trochu extra výkon, musíš si koupit jedině MacPro. Naposledy upravený v roce 2013. Za neuvěřitelné peníze a vytvarovaný tak, že do něj nic nepřidáš. Kouká se na to hezky, do momentu, kdy dojde na upgrade. Ne vše se prodává s Thunderbolt konektorem. A seznam by mohl pokračovat donekonečna. Já jsem ovšem retinu chtěl, protože už nevidím nejlépe. A na jemném displeji se mi čte prostě lépe.

Navíc, OS X je,  a dlouho ještě určitě bude, perfektní systém. Jenže, kdy naposledy přišla nějaká funkce, u které bych si řekl, jak jen jsem mohl bez toho žít. Notifikace jsou super, ale kdy jste použili onen sidebar, kterého se Windows zbavily společně s Vistou? Nějak se mi nezdá směr, kdy iOS a OS X začínají vypadat stejně. Já rád tvořím, nechci jenom matlat prstem.

Měl jsem svůj Mac moc rád, ale když přišel konec Aperture a nastoupily Photos, tak jsem si řekl, že dost už. A když se vyřešila záhada, že jsem nemohl najít soubory, které jsem si nahrál na iCloud, tak bylo vymalováno. Mimochodem, svou adresu @mac.com si samozřejmě nechám, to je dnes už rarita a nově se už získat nedá.

Nechal jsem si sestavit počítač (a jak se obchoduje a řeší trable s CZC.cz a Dellem, o tom napíšu někdy příště) a pochopil jsem, proč si tolik lidí vybere Mac, když uvažují o novém počítači. Apple nabízí jedno řešení ve třech variantách, ve světě Windows vládne chaos. Kdo chce dobře vybrat, musí hodně hledat a propojovat. Dala by se o tom napsat vcelku úspěšná diplomová práce. Hlavní je ovšem nenechat se odradit. Výsledek snažení totiž stojí za to.

Mac člověka naučí jednu dobrou věc – že za software se platí. Her je tam poskrovnu a většina aplikací v App Store stojí pár korun a dělají obvykle dobře to, k čemu jsou určené. A vypadají na pohled hezky a stejně. Nějak jsem intuitivně čekal, že na Windows mne potká úplně stejný svět.

Rozhodně nepotkal. Hned jsem poznal, co znamená ona schizofrenie Windows 10. Doteď nerozumím tomu, proč něco se dělá v novém rozhraní a něco ve starém. Asi v Redmondu mají pocit, že by měli připomínat slavné spojení MS DOSu a Windows 3.1. Jenže, najít, kde se věci nastavují, to si žádá pevné nervy. Donutit počítač, aby dobře hrál, to mi trvalo pár dní, než jsem věcem přišel na kloub.

Windows Store je zatím spíše parodie na obchod. Moc užitečných aplikací jsem tam zatím nenašel. Obecně jsem zjistil, že jsem ztratil schopnost hledat dobré aplikace. Na Applu to šlo samo, na Windows se musí hodně zkoušet, co sedne do ruky a oka. Třebas najít dobrou RSS čtečku, to mi trvalo skorem měsíc.

Doteď jsem třebas nepřišel na to, jak donutit RSS čtečku, aby se neukončila, když ji chci jenom zavřít, aby mi nepřekážela. Jasně, můžu ji minimalizovat, ale obvykle na to zapomenu a ona se prostě vypne.

Ovšem, na optimistickou notu. Výsledek stojí za to. Mám rychlý počítač, který jsem si skoro postavil sám, mám výborný displej a celé je to tiché. A je to moje dílo. Už bych se na Mac nevrátil. A postupně si nacházím aplikace, které se mi hodí a líbí.