Blogování je jako randění (infografika)

Základní pravidla blogování nejsou složitá, když si uvědomíme, že jsou hodně podobná pravidlům úspěšného randění. Ano, i uhánění partnera má svá pravidla, pokud chceme někoho úspěšně ulovit a hlavně udržet. Obecně jsou tu tři fáze – setkání, namlouvání a upevnění. A stejně jako u randění platí, že ne každé rande končí úspěchem, tak i každý, kdo dorazí na web, nebude ten, kdo se bude chtít zdržet a v budoucnu vrátit. Statistiky jsou neuprosné – vztah se rodí z jednoho rande ze sta. Máme snad u blogu čekat lepší konverzi? Ne.

Blogování jako randění
Blogování jako randění

Základní fáze udržitelného blogování jsou:

  1. setkání;
  2. namlouvání;
  3. upevnění.

Setkání nám většinou docela jde, pokud překonáme svůj ostych někoho oslovit. A s tím je většinou největší potíž. Všichni se totiž tváří tak nedobytně a zadaně. Skrývají tím svou vlastní nejistotu. U blogu je to stejné. Musíme překonat svůj ostych a udělat si pořádné self-promo. Bez reklamy po nás prostě na začátku ani pes neštěkne.

Musíme působit atraktivně a zajímavě. U blogu je to hlavně o designu, který není stejný jako u valné většiny ostatních blogů. A o atraktivních a pozitivních titulcích. Co si budeme nalhávat, první dojem je o vzhledu. Do mozkovny nám totiž nikdo nevidí.

Namlouvání je kritická fáze, kdy už nehraje první housle jenom onen fyzický vzhled. A taky je to část, kdy můžeme všechno pokazit. Jak se říká, vypadalo to hezky, ale pak to otevřelo hubu. A kouzlo zmizelo jako mávnutím proutku.

U blogu je to fáze, kdy můžeme návštěvníka lehce odradit, pokud jsme příliš útoční, až příliš humorní a nebo zanecháme dojem, že jsme sami dost bezradní. Blog je tu proto, aby poskytl odpovědi na otázky, není tu od toho, aby ještě více situaci zamotal. Občas na to zapomínáme, že blog má hlavně pomoci. A musí být jasně čitelný, aby si ho návštěvník dokázal jasně zařadit.

Upevnění je poslední fáze, kdy se věnujeme budování a posilování vztahu. To je o tom, že se staneme předvídatelní a bude na nás spoleh. Už víme, že si navzájem můžeme sednout, jenom se nesmíme moc překvapit. Otevíráme se navzájem a nakonec si mnohdy i plácneme, že bychom to tedy mohli zkusit.

U blogu je fáze namlouvání o tom, že čtenář ví, jak často se na blogu publikuje a nečekají ho žádné zásadní zvraty v hlavních tématech blogu. Také ví, že články mají obvykle svou délku a nenechávají věrného čtenáře na pochybách, co si má vlastně myslet. A neurazí ho.

Vidíte, kdo si našel partnera a udržel, tak ten má stejnou šanci i při blogování. Jen nebude mít věrného čtenáře jednoho, ale budou jich stovky, časem možná i tisíce. A v tom je blogování super, že věrnost tu není jen o jednom, ale o mnoha.