O Prázdné krabici

Logo: Prázdná krabice
Logo: Prázdná krabice

Jasně, nejsem prázdná krabice, jsem muž. Tím bych měl asi začít celý příběh. Vybral jsem si to jméno, protože jsem chtěl začít s prázdnou krabicí a postupně ji plnit obsahem. Byl to klasický okamžitý nápad a za další dvě minuty byla doména moje. Udělal jsem začátečnickou chybu, protože jsem si neověřil, že budu se svým názvem bojovat s tolika e-shopy, které nabízí krabice všemožných rozměrů. Ovšem, výzvu jsem akceptoval (už jsem tu doménu stejně zaplatil) a budu bojovat, dokud se s názvem Prázdná krabice nedostanu na první místo ve výsledcích v Google (a jsem si vědom, že to bude trvat dlouho a bude to běh na hodně dlouhou trať). U Seznamu mi bude stačit, že si mne vůbec všimne.

Měl bych být v krizi středního věku. A taky trochu v té šlamastyce jsem. Není jednoduché mne zaujmout. Ještě horší je mne nadchnout. Všechno už mám a vím, že jsem to ani nepotřeboval. Teoreticky si můžu koupit skoro vše, co bych si přál. Jen si toho už moc nepřeju. Dospěl jsem přesně do momentu, kdy mne už nakupování nebaví. Potřeboval jsem novou výzvu, která mne chytne.

Dokaž si, že ještě dokážeš. Víc.

Je to dobrých dvacet let, co jsem opustil brány univerzity. Za tu dobu jsem se věnoval kariéře a ještě určitě nějakou dobu i budu. Není to ovšem to, co by mi přinášelo veškeré uspokojení do života. Chtělo to něco víc, trochu toho koření, abych se zase s radostí budil do každého nového dne.

S uznáním jsem se díval na všechny, kteří něco dokázali na českém Internetu. Jak postupně rostli a stali se ikonami. Taky jsem sledoval s otevřenou pusou všechny ty youtubery, z kterých se staly hvězdy, jimž může i Leoš Mareš závidět. Měli odvahu, vizi a nebáli se toho, že budou vypadat trapně. Často je to tak trapné, až je to milé.

Sesbíral jsem tedy svou odvahu a pustil jsem do toho, abych se zase naučil psát. Dřív mi to šlo skoro samo, ale dnes už je to horší. Email není zrovna ukázka té nejlepší prózy. Prezentace v PowerPointu také obvykle postrádá příběh. Musím se vrátit ke kořenům a dokázat si, že ještě dokážu.

A proto je tu Prázdná krabice, abych si ji zaplnil obsahem a zabavil jsem se u toho. Možná se i občas trochu zasmál. Prostě abych se na něco těšil jako malej Jarda.

O čem je tedy Prázdná krabice?

Prázdná krabice má tři nosná témata:

  • blogování;
  • sociální média a SEO;
  • kreativní psaní.

Každé z nich mne totiž nutí, abych se každý den naučil něco nového. Nemusí to být nic velkého, ale je to něco, co mi udrží mozek svěží. Navíc, snoubí se s v tom technologie s psychologií a sociologií. A ty mi byly vždy blízké.

Blogování je prý už dávno na ústupu, Facebook a Twitter zlikvidovaly naprostou většinu blogů. Možná je to částečně pravda, ale klasické expertní blogy tu mají stále místo. Některé dokonce dokáží pohodlně uživit. Nemyslím si, že bych se stal jedním z nich.

Sociální média jsou velmi živé téma. Hvězda dneška může být zapomenutou popelkou zítřka. Lidi z MySpace a z Twitteru by mohli vyprávět celé hodiny o tom, jak se jim začal jejich úspěch bortit pod rukama. Facebook se veze na vítězné vlně, ale každá ofenziva se jednou vyčerpá. A možná, že už někde roste nová megastar.

Takže druhé nosné téma bude o tom, jak se stát onou uznávanou personou v sociálních médiích. To bude asi pěkně náročné. A snad se až příliš neztrapním. Zatím tedy nechám svou ofenzivu na lepší časy, až budu připraven.

A nakonec je tu další ustupující hvězda – SEO. Kdo ho nedělal, ten byl na Internetu nikdo. Pak se Google naučil pár triků a fíglů a ze SEO se stal otloukánek, který prý už není třeba. Co na tom, že to není pravda. Kdo neoptimalizuje pro své čtenáře, ten jako by nebyl.

Naučit se nějaké základy, ukrást pár dobrých nápadů a sledovat, jak se mi vede, to je můj cíl. A taky o tom trochu málo napsat.

Kreativní psaní, to je téma, které si vezmu jako poslední, protože je určitě nejtěžší. Nikdy jsem neměl ve škole problémy se slohem. To byly ovšem časy, kdy ještě neexistoval mobilní telefon. SMSková generace se nezapře. Delší text už mne zmáhá. A je čas, cvičit, cvičit, cvičit.

Dej si cíle.

Jsem korporátní krysa. Vím, že co se neměří, to neexistuje. Udržet si motivaci je základ, a proto si budu dávat 90 denní cíle a budu si pečlivě hodnotit, jak postupuji vpřed. Budu se muset kriticky zamyslet a někdy zahnout doleva nebo doprava, abych neztratil své cíle ze zřetele.

A také je budu publikovat a pokaždé se k nim vrátím, abych si vyhodnotil, jak se mi daří.

Cíle pro jednotlivá období

  1. Cíle pro říjen – prosinec 2016;
  2. Cíle pro leden – březen 2017;

Vyhodnocení cílů za jednotlivá období

  1. Vyhodnocení cílů za říjen – prosinec 2016;